Pozdrav z Milana
19. června 2007 v 11:22 | katka
|
zaujimavosti
Preklad:
Taliani nás nechceli nechať pristáť...Letisko štrajkovalo, to robia taliani často hovorila letuška. Náš príchod bol teda veľmi stresujúci, no ale bolo to coolevejšie potom na Festivalbare kde bola aj SternTV aby ste videli čo všetko prežívame. Takže od talianskej najväčšej relácii až po nášho šoféra, ktorý nám najrprv predviedol njaväčšie talianske nadávky..ktoré samozrejme nikdy nevyslovíme! Pekný pozdrav
preložil Frencien pre www.ichliebebill.blog.cz, COPY LEN SO ZDROJOM!
Milano 15.6.2007 festivalbar
19. června 2007 v 11:21 | katka
|
ToKiO HoTeL
fotky z gustavovej izby...
19. června 2007 v 11:20 | katka
|
zaujimavosti
Gustav: Tu vidíte nočný Stockholm. Pohľad z balkóna mojej hotelovej izby. Potom som padol do postele na smrť unavený. Zajtra ráno musím byž fit, čaká nás promo. Dúfam že sa vám obrázky ľubia, Váš Gustav
19:00

22:00

23:30

:)

pozdrav zo Stockholmu..
19. června 2007 v 11:19 | katka
|
zaujimavosti
Preklad:
Ahojte ľidišky. Švédsko nás privítalo žiarivým slnkom, naša reč sa tu veľmi nepoužíva, tak sme opäť použili našu zlú angličtinu. Dnes sme mali autogramiádu a pozreli si Ikeuu, jazdili sme na losovi a večer sme mali chrumkavý chlebík :) /plne vážne bol náš výlet super. cool ľudia a náš album sa dostal z nuly na jednotku v hitparádach. Zajtra odchádzame do madridu.
preložil Frencien pre www.ichliebebill.blog.cz, COPY LEN SO ZDROJOM!
hitkrant 24 otazok
19. června 2007 v 11:18 | katka
|
TH..v casopisoch...


Jaký je jednodušší způsob se vyjádřit, než v číslech. Díky těmo 8 otázek pro Tokio Hotel jsme zjistili pár kritických. odpovědí.
1. Bille, kolika let by ses chtěl dožít?
Bill: Myslím, že 85 je hezký věk. Nevím, jak potom budu vypadat a jestli moje vlasy budou jako teď, ale mi by to už nevadilo. Věřím, že jsem pořád zdravý a pořád dělám hudbu. Jestli budu bohatý a budu žít na tropickém ostrově? Ne, myslím, že své poslední dny strávím v domově důchodců v Německu.
2. Georgu, kolik hudebních nástrojů máš doma?
Georg: Myslím, že mám doma kolem 15 nástrojů, které jsou moje. Když mi bylo 11, začal jsem hrát na svou první basovou kytaru. Neměl jsem moc hudebních hodin. Vždycky můžete v hudbě objevit nové věci. Dělat takové věci jsem se nejvíc naučil s klukama.
3. Tome: Kolik minut vydržíš nedělat nic?
Tom: Když usnu, nedělám nic? Počítá se to? Protože se nezačnu nudit tak rychle. Uhm.....
Georg: Už znám Toma 5 let a když nic nedělá 2 hodiny, považuje se to za dlouho.
Tom: Správně, protože pak sleduju televizi. Takže odpověď je 2 hodiny.
Bill: Oh, obvykle. Televizi sleduješ častěji. Myslím, že strávíš aspoň 4 hodiny denně před televizí. Tak to je teď s námi všemi.
4. Gustave, kolikrát v tvém životě si někoho uhodil?
Gustav: Řekl bych, asi pětkrát. Hlavně Billa, když na mně hledá chyby.
Bill: Nikdy jsi mě neuhodil!
Gustav: Zatím ne, ale v mé mysli jsem tě nakopl do zadku aspoň pětkrát. Ve škole jsem neměl moc sporů, takže jsem se nikdy nedostal do bitky. Byl jsem tedy hodný kluk. Taky jsme nikdy ve škole neměli šanci někoho napadnout, protože nás učitelé ostře sledovali.
5. Bill je znovu na řadě, Jak dlouho stojíš ráno před zrcadlem?
Bill: Ne o moc déle než ostatní. Za 40 minut se osprchuju, obleču a upravím si valsy. A kdo si myslí, že většinu času strávím s vlasy, je chybný. Zabere mi to asi jenom 10 minut. Naposled, když jsme měli vystoupení a viděl jsem hodně kluků s make-upem, lakem na nehty a extrémními vlasy. Opravdu to rád vidím. Cítím se víc podpořený, když se na to dívám. Nepřestrojuji se.
6. Georgu, kolik rozdílů mezi dvojčaty Billem a Tomem můžeš jmenovat?
Georg: Začnu kontaktem s dívkami: Bill jim víc rozumí a je na stejné vlně většinu času. Je s těmito dívkami kamarád a Tom se čas od času bez těchto dívek neobejde. Takže, Tom je velmi organizovaný. Když jeho nůž není na správném místě, štve ho to, Bill se o to nestará. Tohle jsou zrovna 2 největší rozdíly.
7. Tome, jak dlouho jste už přátelé?
Tom: Právě je to už sedm let. A každý den si všímám, jak se bez sebe nemůžeme obejít. Samozřejmě někdy tu jsou druhy podráždění, ale nemyslím, že někomu věřím jako Billovi, Georgovi a Gustavovi. Vidíme se každý den a jenom opravdoví přátelé to můžou přežít. Budujeme spolu něco, co se tak jednoduše nemůže zbořit.
Georg: A když má někdo problémy nebo něco takového, vždycky si může promluvit se třemi osobami.
8. Otázka na všechny, Kolikrát denně se o vás rodiče bojí?
Georg: Tisíckrát za den? Nebo to není dost? Myslím, že rodiče pořád trápí.
Bill: Ale taky nás podporují, ale příliš nezasahují.
Tom: Jsou na nás velmi pyšní. Zvláště když nás tolik let viděli pracovat, abychom byli úspěšní. Bylo pro mě dobré, že mohli jet s námi, když jsme byli na tour. Nosit naše tašky nebo řídit z hotelu do hotelu.
Překlad: Addy pro www.tokio-hotel-articles.blog.cz
KOPIROVAT JEN SE ZDROJEM !!!



































































































